Kolik procent lidí má zubní kaz? Skutečná čísla a co s tím dělat

Zubní kaz není jen problém dětí. I dospělí, i ti, kteří si pravidelně čistí zuby, ho mohou mít. V České republice a po celém světě je to nejčastější onemocnění ústní dutiny. Ale kolik lidí ho skutečně má? A proč to vůbec nastává?

Skutečná čísla: Kolik lidí má zubní kaz?

V České republice má zubní kaz přibližně 90 % dospělých ve věku 35-44 let. Tato čísla pocházejí z posledních výzkumů Ústavu zdravotních informací a statistiky ČR (2024). U starších lidí - nad 65 let - je tento podíl ještě vyšší, přes 95 %. Dokonce i mezi dětmi ve věku 6 let je kaz přítomen u více než 70 %, i když se v posledních desetiletích situace výrazně zlepšila.

Na globální úrovni je to podobné. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že až 90 % populace světa zažije zubní kaz v průběhu života. To je více než jakékoliv jiné chronické onemocnění. A přesto je to nemoc, kterou lze téměř úplně předcházet.

Proč se zubní kaz tak často vyskytuje?

Zubní kaz není náhodný. Vzniká z kombinace tří věcí: bakterií, cukrů a času. V ústech máte miliardy bakterií - některé z nich se živí cukry z jídla a nápojů. Tyto bakterie produkují kyselinu, která pomalu rozežírá sklovinu zubu. Čím častěji jíte sladké nebo kyselé věci, tím déle jsou vaše zuby vystaveny této kyselině.

Nejčastější příčiny:

• Časté jídlo a pití sladkých nápojů - i „zdravých“ jako ovocné šťávy nebo jogurty s cukrem
• Špatná hygiena - čištění zubů jen jednou denně nebo neúplné čištění
• Nečištění mezizubních prostorů - nitě nebo mezizubní kartáčky jsou často ignorovány
• Snížený příjem fluoru - například v oblastech s měkkou vodou
• Stres a sucho v ústech - snižuje produkci sliny, která zubům pomáhá se sama sebe čistit

Je důležité pochopit: kaz se nevytvoří za jeden den. Trvá měsíce, často roky. To znamená, že máte čas ho zastavit - pokud víte, co dělat.

Kde se kaz nejčastěji objevuje?

Kaz se nevyskytuje náhodně. Nejčastěji se objevuje:

• Na čelistních plochách zubů - tam, kde se hromadí potrava
• Mezi zuby - kde kartáček nedosáhne
• U dásní - pokud je zubní plak dlouho neodstraněn
• V hlubokých drážkách na žvýacích plochách molárů - u dětí je to časté, protože tyto drážky jsou těžko čistitelné

Proto se dětem často aplikují sealanty - tenké plastové vrstvy, které uzavírají drážky na žvýacích plochách. U dospělých je důležité pravidelné čištění mezizubních prostorů. Většina lidí si toho nevšímá - a právě tam se kaz začíná.

Co se stane, když kaz necháte být?

Když necháte kaz bez ošetření, neprojde sám. Neustále se hlubší. Nejprve zničí sklovinu, pak dutinu, až se dostane k zubnímu nervu. V tom okamžiku začíná bolet. A pak už není jen o plombe - může to být kořenové ošetření, nebo dokonce vytažení zubu.

Podle dat z Národního zdravotnického ústavu (2023) je každý pátý zub, který je vytažen u dospělých, důsledkem nelečeného kazu. To znamená, že téměř 20 % všech vytažených zubů by bylo možné zachránit, kdyby byl kaz odhalen a ošetřen včas.

Nejhorší je, že kaz může vést i k infekcím v těle - když se bakterie dostanou do krevního oběhu. U lidí s oslabeným imunitním systémem to může být vážné.

Jak zabránit zubnímu kazovi - co opravdu funguje?

Nejlepší léčba je prevence. A nejde o to, že byste měli být dokonalí - jde o to, aby vaše návyky byly konzistentní.

Co dělat každý den:

1. Čistěte si zuby dvakrát denně - ráno a večer - alespoň dvě minuty. Používejte zubní pastu s fluorem (1450 ppm).
2. Čistěte mezizubní prostory jednou denně - nitě nebo mezizubní kartáčky. To je klíčové - většina kazu vzniká tam, kde kartáček nedosáhne.
3. Nečekejte na bolest. Jděte na kontrolu k zubnímu lékaři každých 6-12 měsíců. Kaz se dá detekovat dříve, než začne bolet.
4. Omezte sladké jídlo a nápoje na 3-4 krát denně. Časté „snackování“ zvyšuje riziko.
5. Pijte vodu - zvláště po jídle. Voda pomáhá vypláchnout cukry a stimuluje slinivku.

Co dělat navíc:

• Používejte ústní vody s fluorem - zvláště pokud máte citlivé zuby nebo jste v oblasti s měkkou vodou.
• Po jídle si vypláchněte ústa vodou, pokud nemůžete čistit zuby.
• Pokud máte děti, nechte jim aplikovat sealanty na moláry - to sníží riziko kazu o 80 %.

Je možné zubní kaz vyléčit samozřejmě?

Ano - ale jen v počáteční fázi. Když je kaz ještě jen na povrchu sklovin a nepronikl do dutiny, tělo dokáže samotné zubní sklovinu remineralizovat. Fluor, slina a zdravá strava pomáhají zubu se „zotavit“ - ale jen pokud se zdroj kyseliny odstraní.

Nejde o to, že byste měli jíst více fluoru. Jde o to, aby fluor byl přítomen v ústech, když se kyselina vytváří. Proto je důležité čistit zuby po jídle a používat fluoridovou pastu. Když se kaz dostane pod povrch, už se nevyléčí sám. Potřebuje plombu.

Co dělat, když už máte kaz?

Nechte se vyšetřit. Nečekáte na bolest. Většina kazu je v počáteční fázi úplně bezpříznaková. Výskyt kazu se zjistí na rentgenovém snímku nebo pomocí speciálního světla, které ukazuje místo, kde se sklovinu začíná rozpadat.

Plomba je nejčastější řešení - a je to rychlé, bezbolestné a levné. Pokud je kaz větší, může být potřeba korunka nebo kořenové ošetření. Ale všechno to je mnohem jednodušší, než ztratit zub.

Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že „když to nebolelo, tak to není špatné“. To je největší omyl. Kaz nebole, dokud nezasáhne nerv. A když to začne bolet, je už pozdě.

Je zubní kaz dědičný?

Ne. Kaz není dědičný - ale některé věci ano. Někteří lidé mají tenčí sklovinu, jiní mají méně sliny nebo jiný složení mikrobiomu v ústech. To zvyšuje riziko, ale neznamená, že kaz nemůžete zabránit.

Je to jako vysoký krevní tlak - nejste si ho zvolili, ale můžete ho ovlivnit. I když máte rizikový profil, správná hygiena a pravidelné návštěvy zubního lékaře vám pomohou zůstat bez kazu.

Co se děje v Česku - a co se děje jinde?

V Česku se situace zlepšuje. Děti dnes mají o 40 % méně kazu než před 30 lety. Díky programům jako „Zubní školka“ a povinnému zubnímu vyšetření v mateřských školách.

V Norsku, Švédsku nebo Japonsku je prevalence kazu ještě nižší - díky systémové prevenci: bezplatné návštěvy zubního lékaře, doplňky fluoru do soli, široká informovanost. V Česku máme kvalitní péči, ale chybí nám systémová podpora pro dospělé.

Proto je důležité, abyste brali péči o zuby jako součást svého každodenního života - ne jen jako „návštěvu u zubního“, když už je pozdě.

Je zubní kaz problém jen pro zuby?

Není. Chronický zubní kaz a zánět dásní jsou spojeny s vyšším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky a dokonce demence. Bakterie z ústní dutiny se mohou dostat do krevního oběhu a ovlivňovat celé tělo.

Péče o zuby není jen o krásném úsměvu. Je to o vašem celkovém zdraví.